Mimořádně suché léto roku 1983 a právě znovu zpřístupnění dna ústřední propasti s provizorní elektrifikací jeskyně, umožnilo členům ZO ČSS 6-19 Plánivská, provést čerpací pokus. Voda z přítokového sifonu byla čerpána pomocí rotačního čerpadla s potřebným množstvím požárnických hadic do sifonu odtokového. Na dno jeskyně bylo nutné dopravit čerpadlo, potřebnou délku elektrického kabelu, požárnických hadic, natáhnout telefonní spojení a osvětlení.

Krátce před půlnocí 28.7.83 bylo spuštěno čerpadlo a hladina přítokového sifonu začala překvapivě rychle klesat asi 6 cm/5 min. Snížením hladiny o 1 m se objevila čelní stěna a po dalším snížení jsme pronikli do úzkých chodbiček kolmých na směr přítokového sifonu. Levá chodbička ústila do již známých prostor Spirálové jeskyně. V tomto místě jsme museli poprvé přerušit čerpání, přemístit čerpadlo pravou chodbičkou, která nás zavedla též do známé Propástky nad Varhanami. O přítomnosti větších prostor nás ubezpečily mohutné kmeny, zaklíněné v této chodbičce.

V Propástce nad Varhanami probíhalo čerpání bez přerušení, vodní chodba se silně svažovala a bylo nutné čerpadlo často posunout do větší hloubky. Přibližně ve čtyři hodiny ráno 29.7. se u stropu sifonu objevil klínovitý otvor a studený průvan jdoucí proti nám potvrdil naše domněnky o dalších prostorách. Těsně před okamžikem průniku nás však zastavilo volání hlídky z povrchu, kde se chystala bouřka. Obavy z náhlého vzdutí hladiny a zároveň vypojení čerpadla po zásahu blesku do elektrického rozvodu nás přinutilo přerušit čerpání a opustit jeskyni.

Bouřka však přešla bez většího přívalu vody a tak v pátek 29.7. odpoledne nastupuje útočná skupina pokračovat v čerpacím pokusu. Po příchodu na pracoviště nás překvapilo poměrně vysoké vzedmutí vodní hladiny po nočním přerušení čerpání. Po osmé hodině večerní však byla hladina snížena natolik, že účastníci čerpání mohli proniknout nejnižším bodem sifonu a dostat se do kruhové prostory o průměru asi 4 m, která tvořila dno sifonu. Z této prostory vybíhaly dvě chodbičky směrem vzhůru. Po překonání asi 2 m vysokého výškového stupně nás jedna z nich zavedla do šikmé klínovité pukliny a tou jsme pronikli do velkého dómu, jehož dno vyplňovaly velké, čisté bloky vápence.

Chodba je průměrně 2 - 3 m široká a 5 - 6 metrů vysoká, místy se strop zužuje do neprůlezných komínů. V jediném místě nedaleko od prvního dómu vybíhá do stropu široký komín u jehož ústí je cítit průvan. Komín však nebyl doposud slezen. Nedaleko odtud ústí do chodby úzký trativod, který se po několika prvních metrech lomí a klesá o několik metrů níže v podobě puklinové propástky zakončené jezírkem. Podle charakteru této chodby lze soudit, že vlastní řečiště probíhá za nízkých stavů ještě níže.

Dlouhá trativodná chodba v nových objevech nás zavedla po několika esovitých meandrech do rozlehlého dómu, vyplněného jílovitými sedimenty, na jehož dně se nachází další sifon, který ukončil 29.7. naší průzkumnou činnost.

Následující den byl nový úsek jeskyně zaměřen a zmapován. Pro poměrně značný přítok do dna objevného sifonu je nutné snižovat hladinu vody, udržovat hlídku u čerpadla a telefonu. Po vypnutí čerpadla a likvidaci přívodu dostoupí voda v sifonu za 24 hodin do původní úrovně. Cesta k objevům je tak dočasně uzavřena, do té doby než bude hotov průkop již známé části Spirálové a bude tak možno suchou nohou vkročit do nově objevených prostor.

Na zprávu o čerpacím pokusu ve Spirálce navazujeme upraveným článkem Dr. P. Rotha o Nových objevech ve Spirálce.