Když jsem otevřel tuto knihu, tak jsem nestačil zírat !  První díl tzv.

„souborné encyklopedie“ o tajemném podzemí – má být celkem dílů 8 – je věnován právě Praze. Tolik zkreslených informací, špatně opsaných textů jiných autorů, či zcela vymyšlené objekty  to už je síla.

Více než 2/3 podzemních chodeb je vymyšlených. Z těch co existují, je však autoři ani nenavštívili, jak

by mohli o nich jinak takto psát.

Protože se v textu odvolávají, že  čerpali i z mých prací, nemohu tyto bludy přejít bez povšimnutí !!!

Vladimír Vojíř

 

Pro poznání úchylnosti tohoto díla, je zapotřebí si připomenout co znamená, zde se

velmi často vyskytující slovo

         indicie – převzato z latiny, knižní výraz, či právnický výraz – příznak, známka

vzbuzující podezření, usvědčující okolnost (nikoliv však plný důkaz).

Tímto slovem se knížka jenom hemží.

Ocitujme několik „perel“.

Např.: „ Chodby z Pražského hradu na Malou Stranu

První chodba (indicie) ústí přes Nerudovu ulici do ulice Tržiště. Zde je v 

podzemí křižovatka: pravá větev vede jen k dnešní nemocnici Pod Petřínem,

zatímco levá větev pokračuje do Karmelitské ulice s kostelem Panny Marie

Vítězné a potom podél Karmelitské ulice pod kostel sv. Jana Křtitele Na

PrádleŘíční ulici, kde končí.

         Druhá chodba podbíhá Thunovskou uliciMalostranskému náměstí a

potom míří pod kostel Panny Marie pod řetězem na Velkopřevorském náměstí.

Odtud prokazatelně ústí štola k Vltavě. 

         Třetí chodba ústí na okraj Valdštejnského náměstí a Tomášské ulice

někdejším klášterem a pokračuje přes dnešní Vojanovy sadyVltavě, pod kterou

pokračuje na druhý břeh – na Staré Město.

Chodba z hradního Jeleního příkopu vede přes dnešní Stromovku a pod

Vltavou pak pokračuje  na druhý břeh: vlevo do zámku v Troji a vpravo přes

Pelc-Tyrolku na Prosek, Vinoř a dál na Brandýs nad Labem – Starou Boleslav.

         Jiná chodba ústí z Hradu na Hládkov, kde se rozdvojuje. Vlevo na Strahov

a možná přes Petřín na Smíchov (včetně Kartouzského kláštera) a k Vltavě u

Palackého mostu, kde pod řekou vede na druhý břeh – na Nové Město. Druhá

větev míří v hlavním tahu na Břevnov, Liboc, Ruzyni a přes západní okraj Prahy

do středních Čech.“

Tak to bylo něco ze stránky 24 a 25. Snad jenom dodat, že na Hládkově je

v hradbách u starého vojenského hřbitova kryt pro obyvatele. Tento kryt

je uveden v seznamu krytů na stránkách Magistrátu Hl. m. Prahy.  Ostatní jsou

nepravdivé údaje. Proto ta „indicie“.

 

A ejhle, náhodně otevřu stránku 137:

         Radniční schody na Hradčanech

         Pod nimi byla objevena větší odvodňovací štola, kterou zkoumal už

V. Vojíř“    

         To je opsáno z Podzemní Prahy od V. Cílka. Je to chybná informace,

já jsem se pod Radničními schody zabýval pouze dešťovou trubní kanalizací o

průměru 20 cm. Průleznou chodbou jsem se nejblíže zabýval v domě U bíle čelisti

v ulici Úvoz. Jednalo se o krátkou štolku pro odvodnění.

 

Ale ihned následující odstavec na téže straně mě přivedl k údivu nad nekompetentností

autorů Tajemného podzemí. To by nedokázalo ani Rádio Jerevan.

         „ RADOTÍN

         Opředená strašidelnými pověstmi byla stará zájezdní hospoda Na Výšince v

Radotíně. Pravděpodobně kdysi stála na místě domu čp. 1490 v Ševčíkově ulici a

měla velké sklepení….“

         V roce 1968 jsem se o podzemí Na Výšince dozvěděl od pamětníka, patera

Hanouska, který krátce nato zemřel. Když jsem se do tohoto podzemí vypravil, tak

krátce před tím bylo celé zasypáno podnikem Stavební geologie. Já v té době v 

tomto podniku pracoval a tak jsem měl veškeré informace.

         V roce 1985 jsem o podzemí Na Výšince napsal v časopisu Stalagmit 1985/3.

Všechno má, ale jeden háček. Dům s hospodou Na Výšince, podzemí Na Výšince i

ulice Ševčíkova čp. 1490 se nenalézají v Radotíně, ale v Praze na Žižkově !

Hospoda je v Kubelíkově ulici – k té kolmo Ševčíkova (a ve vnitrobloku bylo

to podzemí).

         Postačí se podívat na str. 148 a dozvíte se, že souběžně s metrem „A“ jde z

Alšova nábřeží v blízkosti Mánesova mostu prý pod Vltavou další chodba. A že nedávno

u VŠUP „zely dvě jámy po propadech, jedna z nich o průměru asi pěti metrů.“

Ano je zde pod trávníkem dvojice kanalizačních šachet. Jedna představuje výtlak

kanalizace ze stanice Staroměstská a druhá uklidňující jímku s napojením na

městskou kanalizaci. V podzemí metra jsem strávil na ražbě, stavbě a provozu přes

20 let a tak vím o čem mluvím.

         A co třeba Nusle

         „Brloh tuláků v nuselské stráni pod kostelem na Karlově býval posměšně

nazýván Hotel Díra…. Byl v roce 1936 vchod do Hotelu Díra definitivně zazděn.“  

         Snad jenom poznámku. Když se stavěl Nuselský most, tak jsme Hotel Díra zase

našli a otevřeli, leč po zákroku Stb byl na počátku 70. let minulého století Hotel Díra

definitivně zasypán, zazděn a skryt v obnovené hradbě. To co autoři uvádí v Tajemném

podzemí je opsáno z Neznámé Prahy od E.T. Havránka dle stavu z r. 1938 !

         Snad ještě závěrem. Rudolfova štola není od povodně 2002 přístupná veřejnosti.

Těch 350 metrů turistické lávky ze Stromovky bylo odstraněno zhruba 3 roky před

Vydáním „encyklopedie“.

         Nehodlám již více číst v uvedené knížce, neboť ku každé stránce by bylo možné

psát, co je zcela vymyšlené, co z části, nebo co je zkreslené cíleně, či z neznalosti.

                                                                                      

 Vladimír Vojíř

 

P.S.: Jo a nezapomeňte na str.13 svíčku! – metan v kanalizaci může v hlavě rozsvítit ty

dosud neobjevené chodby….

         Za mimořádné objevné dílo o podzemí navrhnu autory na ocenění „Bludný

balvan“ – tolik práce si zaslouží ocenit.