Čtyři z pěti lokalit hlubších než 100 metrů (Vescembükki zsomboly - 245m, Meteor Barlang –140m, Baglyak Szakadeyka - 13Om, Almasi 113m, Oriás –100m) leží právě na maďarské straně Dolného vrchu. Členům klubu je známa lokalizace téměř všech lokalit ležících na maďarské straně (ústi propastí a jeskyni jsou zakreslena v lokalizačních mapách vytvořených klubem v letech 1973 - 1976), stejně jako výsledky stopovacích zkoušek a novějších prolongačních prací, prováděných skupinami MKBT na Dolném vrchu.

Členové Speleologického klubu Praha poprvé sestoupili do propasti Almasi a propasťovité jeskyně Meteor Barlang v roce 1973, v roce 1974 do Vescembükki zsomboly, roku l975 opět do Almasi, v roce 1976 znovu do Meteor Barlangu a v roce 1977 podruhé do Vescembükki a potřetí do Almasi.

Hlavním cílem letošní akce bylo seznámit se s třetí nejhlubší propastí Dolného vrchu - s propastí Baglyak Szakadeyka a provést fotodokumentaci v jeskkyni Meteor Barlang, která vyniká překrásnou výzdobou. Až do roku l974 byla Baglyak Szakadeyka považována za 70 metrů hlubokou propast, kterých je na Dolném vrchu řada. Propast je tvořena prakticky jedinou monumentální šachtou, která je ve třicetimetrové hloubce přerušena úzkým skalním mostem, ležícím poněkud stranou od spádnice. Tento skalní most vytváří vedle hlavní šachty šachtu postranní, která se s ní však o něco hlouěji spojuje. V roce 1974 si maďarští jeskyňáři všimli skalního okna, ležícího v nejvzdálenější části postranní šachty asi 15 metrů pod skalním mostem a po jeho dosažení tak prakticky zdvojnásobili hloubku propasti.

Proniknout od skalního mostu k postrannímu oknu však není snadné. Okno leží totiž přibližně 5 metrů od místa, kudy vede lano a k jeho dosažení je třeba značného rozhoupání a několika odrazů od stěn propasti. Na tomto místě se uplatní vrhací kotva. Také manipulace s lany po dosažení okna vyžaduje zvýšenou pozornost, neboť po jejich upuštění zpět do vstupní šachty, nevede cesta zpátky a člověk se ocitne v dokonalé pasti. Stejně dobrodružným a pro speleologa velmi přitažlivým je i návrat na skalní most. Po opuštění okna následuje nádherné vyhoupnutí do velmi prostorné hlavní propasti.

Za oknem pokračuje úzká strmá propástka ještě asi 10 - 15 metrů v jednom místě přerušená šikmou etážkou. Poté se propástka zužuje téměř k neprůleznosti a do strany vybíhá úzká puklina. Po jejím proplazení a obtraverzování menší slepé propástky vystoupíme o dva metry výše a staneme v horní části rozlehlé dómovité prostory s pěknou krápníkovou výzdobou, ze které vybíhají tři propasti. Slaňujeme-li nejvzdálenější z nich, dostaneme se po překonání dvou etáží v hloubce okolo 30 metrů a jednoho užšího místa asi ve 45 metrech, na malou zablácenou plošinu v 60 metrech, z níž chybí na dno propasti tvořené dómovitou prostorou pouhých 7 metů.