15 let uplynulo od prvých potápěčských pokusů v Podtraťové jeakyni u Srbska. Ověřily tehdy hloubku nově objeveného puklinového ezere. (-15,5 m), plošný rozsah při hladině a rozšíření v hloubce 4-8 m. I když bylo jisté, že tyto údaje nejsou konečné, pod hladinu obtížně přístupného jezera se znovu potopili potápěči už v r.1980. Nejprve jednorázovým pokusem potápěči ze ZO SVAZARMu Praha 3 "Proteus" a posléze opakovanými pokusy potápěči z Kladna, organizovaní v ZO ČSS 1-05 Geospeleos. Shodně konstatovali, že údaj o hloubce - 15,5 m platí pouze pro střední část jezerní pukliny, směrem východním klesá dno jezero do hloubky podstatné větší.

Náročným systematickým průzkumem potápěčů z Kladna byl ověřen průběh pukliny v celém rozsahu. Směrem západním (na dno blízké Tomáškovy propasti ) je puklina neprůlezně otevřena v hloubce kolem 3 m. Směrem východním klesá dno jezerní až do hloubky 20 m. Zde ji protíná příčná vertikální puklina, která směrem severním pokračuje do hloubky. J. Zapletal zde v březnu 1981 dosáhl hloubky 38 m, v průzračné vodě pak odhadl viditelné pokračování až do hloubky kolem 55 m. Hladina podzemního jezera je v relaci a hladinou Berounky. Vertikální systém tedy hluboce zasahuje pod úroveň Berounky, resp. cca 45 - 50 m pod skalní dno údolí.

Podtraťová jeskyně je tedy v podstatě propastí a hloubkou přes 70 m. Do systému ústí z povrchu komíny vyplněné štěrkopísky. Částečně jsou odkryté ve stěnách a na temeni skalního útesu. Denivelace by v tomto případě činila kolem 110 m. Bližší údaje i s návazností na vývoj této oblasti budou uvedeny v připravovaném Sborníku "Český kras VI".

ZO ČSS 1-05 Geospeleos