Okolí města Zellah v sevení Libyi (kraj = Baladiyst Al Jufrah ) leží v aridní oblasti s průměrnými ročními srážkami do 20 mm. Jedná se o jižní část Syrtského bazénu s výplní složitou sekvencí křídovo-terciérních sedimentů, převážně karbonátů. Geomorfologicky jde o dosti monotonní území s mladými strukturními povrchy na terciérních sedimentech a širokými wadimi s přikrytými stěnami, Wadi jsou vyplněny hrubozrnnými štěrky, částečně cementovanými karbonáty nebo eolickými písky. Terciérní sedimenty nejsou plně cementovány, což spolu s litologickou jejich náplní ( střídání jílovců, slínovců, vápenců a dolomitů) vytváří podmínky pro vznik tahových puklin paralelních s okraji stěn wadi.

Navštívená lokalita se nalézá asi 10 km SV od města Zellah. Stěna wadi je budována eocenními sedimenty formace Wadi Thamat (lutet-priabon) a to jejími členy Al Gata a Thmed Al Qusur. Stěna obnažuje při bázi střídání slínovců a křídovitých, organodetritických vápenců, výše pak křídovité vápence, lumachely a oolitické vápence s ojedinělými slínovcovými poůohami. Výška stěny dosahuje 15 m a je rozčleněna v závislosti na litologii hornin do tří stupnů. Paralelně se stěnou Wadi a bočnich rýh jsou vyvinuty tahové pukliny, které jsou v některých místech poněkud rozšířeny Modelace stěn puklin naznačuje, že na rozšiřování se podílela erozní i korozní činnost proudící vody (srovnej s obrázky).

V popisovaném prostoru se vyskytovalo několik takto rozšířených puklin různých rozměrů. Dvě z prostor jsou zobrazeny na pérovkách. Jedná se většinou o úzké a vysoké prostory, částečně zafoukané pískem. Znaky erozně-korozního rozšíření tyto prostory nesou vždy ve dvou horizontech, vzdálených cca 2-3 m. Prostory se vyskytují vždy ve vyšších částech stěny, dochází i k tomu, že části prostor jsou zezhora otevřeny erozí plošiny nad stěnou wadi. Vzhledem k povaze klimatu i těmto skutečnostem je proto zřejmé, že se nejedná o současné nebo mladé jevy, ale o projevy rozčleňování okraje stěn wadi a činnosti vody v humidnějším klimatu, pravděpodobně v průběhu pleistocénu. Rozčleňování okrajů wadi souvisí s bobtnáním jílových minerálů v jílovcovo-slínovcových polohách při patě a v podloží stěny wadi. Takto vzniklé pukliny tvořily poté přirozené drenážní cesty pro povrchovou vodu, která svoji erozně-korozní činností přispívala k modelaci prostor.