Trativodnou chodbu Staré Rasovny zná většina jeskyňářů, i ti, kteří ji navštívili, jen z publikace prof. Absolona (Moravský kras), kde je Trativodná chodba popsána jen ke 3. sifonu. Za třetím sifonem, jak jsme se později přesvědčili, neodpovídá popis skutečnosti. Součástí popisu je i mapa, která končí rovněž už u 3. sifonu. V průběhu našeho čerpacího pokusu se nám dostala do rukou díky panu Jaroslavu Fadrnovi mapa, kterou změřil a kreslil v r. 1949 Jiří Čebuk. Tato mapa ukazuje situaci i za třetím sifonem, ale je to pouze schéma kreslené od ruky. Svědčí o tom, že skupina O. Ondrouška dosáhla hladiny 4. sifonu.

Protože ani stávající popis lokality, ani mapa nedávaly jasný obraz o lokalitě, rozhodla se naše skupina v červenci 1982 sifony v Trativodné chodbě vyčerpat, lokalitu pečlivě zmapovat a popsat včetně fotografické dokumentace. Vlastní akci předcházelo období shromažďování zkušeností a potřebného materiálu, které trvalo asi měsíc.

Čerpací pokus byl zahájen 2. července 1982 v odpoledních hodinách. Z výzkumné stanice byl natažen elektrický kabel a telefonní drát do jeskyně k Trativodu u l. sifonu. Do sifonu bylo ponořeno elektrovibrační čerpadlo Rondela a ve 13,00 hod. dne 3.7. byl zapnut elektrický proud. Nutno podotknout, že sifon byl již před měsícem do poloviny vyčerpán ručně. Ve 14,45 byl sifon prázdný a po odstranění několika balvanů průlezný. Sifon je dlouhý 5 metrů, 1 metr široký a asi 1 metr hluboký. Ve vodě nebyli ani chvostoskoci, ani pověstní Nifargové.

Pohled do 1. sifonu Trativodné chodby Staré Rasovny po vyčerpání

Směr JZ, který má vstupní rameno sifonu se v koleně sifonu po metru mění, chodba se lomí pod úhlem 90° doprava a nabývá směr SZ. Za sifonem se chodba na výšku mírně snižuje na 60 cm, točí se doleva a stále stoupá ve směru západním. Po pěti metrech za sifonem je odbočka vpravo, tři metry dlouhá, 20 cm vysoká, na svém konci zasedimentovaná - 2. trativod. Chodba se pomalu zvyšuje až na 1,20 m a posléze po 25 metrech lezení po kolenou končí u hladiny 2. sifonu. Dno chodby je pokryto písčitými sedimenty s příměsí kulmských valounů o průměrné velikosti okolo 11 centimetrů. U sifonu č. 2 nabývá chodba směr SZ.

Ke druhému sifonu byl protažen kabel a telefonní vedení s přístrojem. Do sifonu byla ponořena dvě čerpadla, Rondela a rotační vrtulkové zapůjčené pracovníky GÚ ČSAV. Hadice obou čerpadel byly vyvedeny do 1. Trativodu před sifonem 1. Čerpadla byla zapnuta v 16,00 hodin 3.7.1982. Ve 2,15 dne 4.7.1982 byl 2. sifon vyčerpán. Jeho délka je 15 metrů, šířka 1 metr, hloubka 4,5 metru a jeho kapacita 31.000 litrů. Jeho sestupné rameno je tvořeno dvěma stupni, kdy první lze obejít skalním oknem nad hladinou sifonu. Po snížení hladiny sifonu o 1 metr prolezli jsme k ústí studňovité vodní propasti, která tvoří sestupné rameno sifon č.2.

Koleno 2. Sifonu Trativodné chodby Staré Rasovny po vyčerpání vody

Výstupní rameno 2. sifonu končí na skalním prahu tvořícím přepad do 3. sifonu. Mezi 2. a 3. sifonem je prostora 5 metrů vysoká, 5 metrů dlouhá a přechází do 5 metrové propasti v lité skále o šířce 4 metry, končící na hladině 4 metry hlubokého 3. sifonu. Zde skončila první etapa čerpacího pokusu ve 14,00 dne 4.7.1982. Všechen materiál kromě telefonní linky byl stažen na základnu.

2. etapa čerpacího pokusu začala dne 9.7.1982, kdy byl do jeskyně dopraven potřebný materiál, včetně další Rondely, kterou nám zapůjčili pracovníci SCHKO MK. Obě čerpadla byla ponořena do 3. sifonu a v 16,00 dne 10.7.82 bylo zahájeno čerpání sifonu. Ve 4,00 dne 11.7.1982 hlásí služba u čerpadel, že je sifon průlezný. Jeho délka je 17 metrů, šířka v koleně 1 metr, hloubka 4 metry a jeho kapacita 34.000 litrů. V koleně sifonu se původní směr chodby SSZ mění o devadesát stupňů vpravo a nabývá směr SSV. Výška sifonu v koleně je 80 cm a tvoří zde prostůrku 3x1 metr, ze které vychází 25 cm vysoká plazivka, jejíž dno je pokryto tekoucími písčitými sedimenty. Plazivka se prudce zvedá, zvolna točí doleva a po pěti metrech plazení vychází do prostory 5 metrů vysoké, 3 metry široké se dnem pokrytým jemnými písčitými sedimenty, stoupajícím prudce vzhůru ke skalní stěně, která přechází do komínů ve stropě prostory. Směr SZ. V písčitých náplavech plazivky jsme našli smaltovaný bílý, modře stříkaný lavorek, svědčící o přítomnosti skupiny O. Ondrouška za 3. sifonem. V levé stěně prostory za 3. sifonem je 2 metry nade dnem skalní okno z něhož pokračuje 25 metrů dlouhá, stále doleva se točící puklinová chodba, která po vynesení na mapu poněkud připomíná ulitu hlemýždě. Na konci této 25 metrů dlouhé, místy až 3 metry vysoké a 30 - 80 cm široké chodby, stále klesající, se nalézá hladina 4. sifonu, pravděpodobně koncový bod skupiny O.Ondrouška, což nám potvrdil v měsíci říjnu 1982 MUDr. Hlava, jeden ze členů skupiny O.Ondrouška. Zde také skončila 2. etapa našeho čerpacího pokusu dne 11.7.1982.

3. etapa začala za 14 dní, dne 23.7.1982. Jako první věc bylo zapotřebí dočerpat všechny tři sifony a teprve potom spustit čerpadlo Rondela do 4. sifonu. Ve 4,00 dne 24.7.82 bylo zapnuto čerpadlo a v 16,00 byl sifon vyčerpán. Čtvrtý sifon je tvořený obřím hrncem o průměru 1 metr a hloubce 4,10 metru, z jehož dna vychází směrem JZ 20 metrů dlouhá plazivka 0,4 x 0,5 m, která se lomí posléze ve směru S, točí se o 180 stupňů doprava a přechází přepadovým oknem do 31 metrů hluboké kolmé

Tato propast je vytvořena na puklině směr SJ, má tvar čočky až čtyři metry dlouhé a metr široké. Stěny tvoří ostré skalní břity, svědčící o korozivní činnosti vody. Ve spodní části se propast rozšiřuje a přechází v prostoru 6 metrů vysokou, 2,5 metru širokou, jejíž dno tvoří hladina jezírka. Pod jeho hladinou je vidět svah tvořený jílovitými sedimenty, který se svažuje pod severní stěnu 5. sifonu.

Tím dosáhla hloubka Trativodné chodby a spolu s ní i hloubka celého systému Staré Rasovny 47,5 metru. Problematiku této chodby lze považovat za vyřešenou, kromě příslušnosti vod, kterou nelze zatím prokázat. Práce na lokalitě budou i v budoucnu pokračovat v návaznosti na problematiku systému Stará Rasovna - Piková Dáma.

MUDr. P. Roth ZO ČSS 6-02