Když byl 29.7.83 již Přítokový sifon prázdný, vstoupili jsme do nových prostor. Nově objevenou chodbou za sifonem jsme proběhli tak rychle, že teprve na zpáteční cestě jsme si ji mohli pořádně prohlédnout. Celá 290 metrů dlouhá chodba je, jak jsme později (20.12.83) přesvědčili, aktivním řečištěm Bílé vody, kde první část, tj. Discodóm a Půlnoční dóm, je tvořena typickou říční chodbou za normálního stavu protékanou Bílou vodou, zatím co druhá část, začínající na konci dómu a končící Jezerem v Chodbě potápěčů je součástí Macošského sifonu Nové Rasovny, který je v tom případě dlouhý okolo 330 metrů s hloubkou až 20 metrů. Jinými slovy námi objevená chodba je tvořena čtyřmi dómy (Discodóm, Půlnoční dóm, Říční dóm a Bahnitý dóm). Mezi Půlnočním a Říčním dómem je chodba více méně klesající, meandrující, s řadou trativodů ve dně, nesoucí stopy tlakové eroze na stěnách v celém svém průběhu. Říční dóm tvoří 25 metrů dlouhý úsek, mírně se svažující zpět do meandrovité chodby. Dno prostory je pokryto říčními valouny a vápencovým štěrkem s příměsí kulmských valounů. Na profilech sedimentů po pravé straně dómu je vidět příměs civilizačních produktů. Šířka prostory z původních 3 metrů se zužuje na 1 metr a výška klesá z původních 14 metrů na 2 metry. Říční dóm přechází opět v chodbu stále klesající se dnem pokrytým stále silnější vrstvou bahna, která po 20 metrech končí v Bahnitém dómu se sifonem č. 6. Bahnitý dóm je prostora ponurého vzhledu, jejíž dno je pokryto více než půlmetrovou vrstvou bahna. Celková výška dómu je okolo 15 metrů, ale stěny pokryté vrstvou bahna svědčí o tom, že celá prostora je při normálním stavu zatopená až po strop. Stejně tak jako celá objevná chodba i tato poslední prostora je poseta množstvím předmětů z PVC.

V návaznosti na čerpací pokus v přítokovém sifonu jsme se rozhodli vyčerpat sifon mezi Pikovou dámou a Spirálkou. GÚ ČSAV nám velmi ochotně zapůjčil druhé čerpadlo KDMU 80 a hasičský sbor v Ostrově u Macochy 200 metrů hadic "B", což nám umožnilo čerpat dvěma čerpadly zároveň. Po dvou dnech se nám podařilo snížit hladinu sifonu o 4 metry a proniknout do prostory za Jezírkem, kde jsme chtěli prozkoumat odbočku za kolenem sifonu stoupající prudce doleva vzhůru do masivu. O této odbočce jsme věděli od potápěčů z Labyrintu. Sama odbočka má 50 metrů polygonu směr JZ a končí v prostoře vyplněné labilní sutí. Sifon mezi Spirálkou a Pikovou dámou jsme vyčerpali na vzdálenost 40 metrů, kdy do další volné prostory (Jezerního dómu v Pikové dámě) nám scházelo 25 metrů. Při kontrole výšky hladiny v Pikové dámě hladina sifonu pod Kyvadlem klesla jen o metr. Proč neklesla o celé 4 metry jako ve Spirálce jsme zjistili v Jezerním dómu. Uprostřed této prostory je skalní práh vysoký 7 metrů, který držel výšku hladiny v Pikové dámě, zatím co ve Spirálce klesla o 4 metry. Při dalším čerpání se pokles sifonu zpomalil a proto jsme po zmapování vyčerpané části a jejím nafilmování čerpací pokus pro časovou tíseň přerušili. Dalším místem kde jsme použili čerpadla, byl sifon č.3 v Kapli. Snížili jsme hladinu o 3 metry, ale vzápětí sjel svah sifonu a voda v sifonu vystoupila o dva metry zpátky. Tím jsme se přesvědčili, že sifon v Kapli je součástí aktivního toku.

Ve dnech 5.9. až 10.9.83 se konal v Moravském krasu 6. Mezinárodní speleopotápěčský tábor. Mezi jinými lokalitami byla součástí tohoto tábora akce v jeskyni Spirálka. Dopravili jsme materiál potápěčům k Přítokovému sifonu a snížili jsme z bezpečnostních důvodů hladinu sifonu o 2 metry, abychom urychlili celou akci za sifonem. Jednomu z dvojice zahraničních potápěčů se podařilo proplavat sifon č. 6 v Bahnitém dómu a postoupit o dalších 25 metrů směrem k Nové Rasovně. Při další akci (Otras, Hovorka) prošli potápěči 110 metrů dlouhý úsek vysoké puklinové chodby za Belgickým sifonem a dostali se k Jezeru, na jehož konci se ponořili do 7 metrů hlubokého sifonu, který směrově i vzhledem připomínal druhou stranu Macošského sifonu Nové Rasovny, což jsme si později ve spolupráci s Holštejnskou výzkumnou skupinou potvrdili. Na obou stranách domnělého Macošského sifonu jsme udělali na stěně rysku a ze strany Spirálky jsme prokopali nízkou hrázku a po 24 hodinách odečetli pokles vodní hladiny na obou stranách sifonu. Pokles činil na obou stranách 7 centimetrů. V rámci 6. speleopotápěčského tábora jsme vystrojili Fetanovu propástku (sifon č.4) a umožnili potápěčům Speleoaquanautu další velmi zajímavou akci. V průběhu akce bylo na dně sifonu nalezeno vodící lanko tažené z jeskyně 13 C, na které se při další akci potápěči vyvázali. Tímto bylo prokázáno spojení s jeskyní 13 C. Nyní zbývalo dořešit otázku jak se dostat za Přítokový sifon a celé objevy důkladně zmapovat a nafilmovat. Na konci Balvanité chodby ve staré části Spirálky byla sedimentární ucpávka zřetelně uzavírající celý profil chodby. Stejnou zátku jsme našli v Disco dómu. Věděli jsme jen to, že čím dříve chodbu prokopeme, tím dříve budeme moci pokračovat ve vytčeném programu. Šlo nám hlavně o to vidět nastupovat aktivní tok zezadu od Nové Rasovny.

Dne 5.11.83 byl průkop ukončen a již za dvě hodiny po prokopání 13 metrů dlouhé spojky přes sifon se podařilo skupině lezců zdolat 25 metrů vysoký Modrý komín a objevit 180 metrů dlouhou část středních pater. Prostory v Modrém komíně jsou překrásně zdobeny, jsou zde zastoupeny všechny formy výzdoby, počínaje sintrovými vodopády a konče brčky až metr dlouhými. Objevili jsme zde prostoru, která je prozatím největší v celém systému (27x15x7), s komíny sahajícími prozatím do výšky 20 metrů.

Poslední čerpací pokus ve Spirálce jsme uskutečnili dne 24.11.83. Vyčerpali jsme Belgický sifon (č.6) a ve spolupráci s Holštejnskou výzkumnou skupinou prokázali souvislost Jezera na konci za sifonem s Macošským sifonem Nové Rasovny.