TMA POD SVÍCNEM

(STALAGMIT 1-2/1989)

Dne 4. března 1989 se nečekaně podařilo proniknout dvěma jeskyňářům z naší ZO ČSS 6-19 Plánivská do nových prostor, poměrně rozsáhlých a navazujících na dosud známé chodby jeskynního systému Piková dáma - Spirálka.

Jeskynní systém Piková dáma – Spirálka je složitý komplex propastí a chodeb, vázaný na oblast propadání říčky Bílá voda u obce Holštejna v SV části Moravského krasu.

Jeskyně Spirálka je známa už od roku 1958, jeskyně Piková dáma byla objevena v roce 1968. Významnější objevy za Přítokovým sifonem učinili Plániváci v roce 1983, kdy pronikli až na druhou stranu Macošského sifonu.

Přes značnou pozornost, kterou naše skupina věnuje tomuto jeskynnímu systému, neustává naděje, že objevíme nové prostory. Přesto průstup do objevů v březnu tohoto roku byl nečekaný svojí snadností. Z toho důvodu jsme taky nazvali novou jeskyni "Tma pod svícnem".

Od roku 1969, kdy byla objevena spojovací chodbička z Pikové dámy do Spirálky totiž kolem těchto prostor prošlo mnoho jeskyňářů. Při detailnějším průzkumu komínů ve spojovací chodbičce jsme v pátek 3. března vystoupili nad strmý 5 m vysoký stupeň a pozorně zkoumali možnost proniknutí do nových prostor na hlinitém balkónku.

První pokus o průkop byl neúspěšný, objevili jsme pouze malou, dokola sedimenty uzavřenou, prostoru. Vystoupili jsme tedy do úzkého komínku ve stropu nad balkónkem. Zastavila nás sintrová hrázka v neprůlezném místě komínku. Zaujal nás průvan, proudící tímto komínkem do dosud neznámých prostor. Proto jsme rozšířili chodbičku nad komínkem a protáhli se úzkou puklinou, kterou jsme pro značnou námahu při prolézáni nazvali Klaustrofobie. Jaké bylo naše překvapení, když se plazivka náhle rozšiřovala a my stanuli v nevysoké síňce vyzdobené; lidskou rukou dosud netknutými krápníky. Dno síňky je hlinité, místy je však hlína odplavena a sintrové plotny visí ve vzduchu. Pod sintrovými plotnami jsou vidět egutační jamky vyplněné sintrem stmeleným klastickým materiálem a naproti nim na svrchní straně sintrové desky rostou krápníky.

Z této vstupní síňky objevů vedou dvě chodby. Dolů, směrem k SZ vybíhá úzká chodbička, která po několika metrech končí v malé, ale bohatě sintrem vyzdobené komínové síňce. Tato část objevů je nejníže položeným místem, stékající voda vytvořila na podlaze sintrová jezírka. Stěny síňky jsou zdobeny bělostnými záclonami. Druhá chodbička, vybíhající ze vstupní síňky vede k jihu, stoupá a po několika metrech končí širokým komínem.

Tato chodba má úplně jiný charakter. Dno chodby je tvořeno vápencovými kameny, strop je nízký a vybíhají z něho tři komíny. První dva komíny končí neprůlezně, poslední z nich, největší, ústí ve výši asi 5 metrů úzkou puklinou do největší prostory objevů - puklinového dómu. Tato prostora je až 2,5 m široká, dlouhá je více než 12 m a ve své nejjižnější části vybíhá do výšky více než 5 m. Tady již není žádná krápníková výzdoba, celá prostora má řícený charakter.

Při mapování jsme zjistili, že se zde nalézáme v dosud zřejmě nejvyšších patrech j. Spirálka, v sousedství Ústřední propasti. Měření geol. kompasem potvrdilo, že puklinový dóm je cca 10 m od Ústřední propasti a jeho J. stěna je totožná se stěnou tvořící vstupní puklinu j. Spirálka.

Vzhledem k dalším možným průnikům do nových prostor v této oblasti systému Piková dáma - Spirálka si myslíme, že ani tyto nové objevy neřekly ještě svoje poslední slovo.

Žistén, ZO ČSS 6-19 Plánivy