Objevy v jeskyni Trucovna v Krkonoších
STALAGMIT 1985/5-6
Albeřická speleologická skupina ( ZO ČSS 5-02) pracuje na průzkumu krasových lokalit východních Krkonoš již od roku 1973.
V místních vápencových a dolomitických čočkách se podařilo v prvních letech průzkumu objevit rozsáhlejší pokračování (rozumí se na krkonošské poměry) již ve známých jeskyních, v což tehdy nikdo ze zkušených speleologů nedoufal. Od posledního většího objevu (spodní patro Celní jeskyně), následovaly jen roky práce, kopání, střílení a objevy, pokud nějaké byly, dosahovaly jen asi max. 10 m délky.
Již od začátku práce skupiny jsme výzkum prováděli i v jeskyni Trucovna. Tato asi 8 m dlouhá jednoduchá jeskyně se nachází v malém lomu ve Vodovodním údolí při vyústění do Úpy v Horním Maršově. Práce zde před námi prováděli bozkovští jeskyňáři a pracovník KRNAPu Z. Říha, který chodil z
domova do jeskyně "trucovat" (odsud název jeskyně), ale nevedly k žádnému objevu. My jsme v jeskyni občas jenom hrábli, protože práce byla soustředěna na jiné lokality. Teprve před rokem jeskyně ožila pracovním ruchem. Nejprve byl vchod zazděn a osazen masivními železnými dveřmi, potom začaly práce na odstraňování sesintrovaného závalu v zadní části jeskyně, kde se předpokládalo pokračování. Uzavřením vchodu se zřejmě částečně změnily dynamické podmínky jeskyně a stávající průvan nabyl na intenzitě. Následovalo zdlouhavé měření teplot na několika místech a sledování změn průvanu, který byl sice znát ve vchodu, ale v hlavní prostoře jeskyně se ztratil.
Zjara dle měření teplot bylo vytipováno místo, kudy půjdeme dál. Nebylo to v logickém pokračování jeskyně, ale pod boční stěnu. V místo zprvu nebyla důvěra, sotva se však začaly objevovat první krápníčky a skulinami mezi bloky bylo vidět dál, dostala práce obrovskou motivaci a během několika akcí jsme pronikl
i do nových prostor.V nové jeskyni teprve začínáme s průzkumem, tak můžeme podat zatím jen stručné informace. Prostory sestávají ze dvou domů, první je členitý a dlouhý zhruba 10 m, druhý oválný o rozměrech asi 10x4 m. V prvním je strop vyzdoben několika centimetrovými záclonkami a krápníčky, v druhém, Perlovém domu, ihned při vstupu upoutají sintrové hrázky s perlami až 1 cm velkými a mohutný sintrový nátek. Odbočky z obou dómů jsou na krkonošské poměry bohatě vyzdobeny a výzdoba je většinou živá.
Hlavní tah jeskyně je přes 30m dlouhý a je vyvinut v jedné úrovni. Ze dvou těžko čitelných nápisů na stropě je patrné, že kdysi dávno byla i tato prostora lomem otevřena. Místo vstupu, které se nám zevnitř podařilo identifikovat, bylo zřejmě hned zasypáno, protože krápníková výzdoba je jen málo poničená. Kdy k otevření jeskyně lámáním došlo není zřejmé a stará literatura i kroniky taky mlčí, přestože v nich jsou zmínky o jeskyních v Albeřicích a Svobodě.
V současné době provádíme mapování prostor a zaměření na povrchu. Jeskyně je situována na úbočí tělesa vápnitých dolomitů a předpokládáme, že bude mít pokračování. Po skončení základních průzkumných prací a posouzení geologické situace chceme přikročit k dalším otv
írkovým pracem.Radko Tásler
ZO ČSS 5-02 Albeřice