PREZIDENTSKÝ KRYT

 

V roce 1951 rozhodla o stavbě vojenská komise ÚV KSČ a ihned bylo se stavbou započato. Kryt a tajné chodby se budovaly 6 let s nákladem do 5 miliard korun.

V roce 1957 částečně z ekonomických a částečně i strategických důvodů rozhodl prezident Antonín Zápotocký výstavbu ukončit.

Dne 17.7.1990 jsme měli možnost tuto stavbu navštívit a následně jsme o tom přinesli reportáž v našem časopisu STALAGMIT (ročník XII., 1990/1)

Na vedlejším snímku je situační plánek Pražského hradu

 

Po odbočení za vchodem z dolního Jeleního příkopu směrem k prezidentskému domku se dostáváme vlevo do svažující se chodby široké 1,8 m a vysoké 2,4 m, která nás zavede pod potokem Brusnicí až pod Pražský hrad. (foto vlevo)

Touto chodbou se dostáváme až k Rudolfově studni, která byla v úrovni krytu přerušena a k povrchu uzavřena zabetonováním. Je z ní zachována pouze spodní 20 m hluboká část, ze které se neustále odčerpává voda. (foto vpravo)

Foto: © V.Vojíř

 

Dále procházíme rozměrnější prostory, kde se klenba zdvihá až ke 4 m, navštěvujeme zdejší velkou "štábní" místnost, dále místní energocentrum. To tvoří osamocený škodovácký agregát na výrobu proudu 220/380 V o výkonu 60 kW - viz. další obrázek. O kousek dál je filtroventilační a klimatizační centrála s dvěma ventilátory středního výkonu.

 

Nedaleko štábní místnosti nás upoutalo úzké ocelové točité schodiště. Jsou to schody do prezidentského apartmá.

 

 

 

Vystupujeme po schodech vzhůru a vstupujeme do prezidentova apartmá. Pozůstává z místnůstky pro WC, malé místnůstky pro koupelnu, pracovny asi 3 až 3,5 m široké a asi 4 m dlouhé a ložnice 3 x 3,5 m. Není zde žádné vybavení, jenom holé stěny. Místo WC pouze ze zdi hrdlo kanalizační roury s korkovým špuntem. Žádné obkládačky, všude jenom beton.

Veškeré foto: © V.Vojíř

ZPĚT