"Prvé stránky Podzemní Prahy od Karla Ladislava Kukly jsem přečetl jako kluk před více než třemi desetiletími. Vyprávění sedlčanského rodáka, právníka a státního úředníka tiskové služby, jsem vnímal především jako popis rozsáhlého a tajemného labyrintu podzemního světa, skrytého hluboko pod dlažbou pražských ulic. Tak jako jiní čtenáři i já jsem věnoval pozornost především popisovanému prostředí, ve kterém se odehrával místy krkolomně konstruovaný milostný románek, než vlastnímu ději - blízkému spíše "červené knihovně". Kuklova knížka se pro mne stala hlavně jedinou svého druhu, která souborně popisuje nejrůznější podzemí Prahy. Ihned po vzniku Speleologického klubu Praha (1963) se pražské podzemí stalo místem našich výzkumných cest.. Nakonec naše výpravy byly učiněny zcela regulérními, když jsme obdrželi od odboru výstavby Národního výboru hl. města Prahy povolení provádět průzkumnou činnost v pražském podzemí. V té době naše cesty do hlubin Prahy neměly následníků."