V životním shonu a v honbě za denním chlebem - ať již jako zpravodaj, překladatel, redaktor či vedoucí politické, literární i komerční stránky novinářského nebo nakladatelského podniku - neměl jsem nikdy zbytečného času, abych se mohl také věnovati svému vlastnímu literárnímu tvoření, a tak do r. 1920 vyšly jen dvě mé knihy o Staré Praze; první před 35 lety, r. 1893 u nakladatele Jos. R. Vilímka ("Ze všech koutů Prahy"), druhá po desíti letech r. 1903 u Pavla Körbra ("Noční Prahou"), a roku 1920 u Jana Kotíka třetí - ("Podzemní Praha ")…

Není snad jediné české knihovny, kde by díla ta nebyla zařaděna a tisíce čtenářů se na ně dodnes pamatují! A přece žádná z obou těch , tak živý zájem vzbudivších publikací,… ani pestrý cyklus překvapujících objevů "Ze všech koutů Prahy", ani humoristický román bujné výpravy "Noční Prahou" nevyrovná se novotou sujetu, cennými napínavými detaily i sensačními odhaleními efektivnosti třetí a poslední knize "Podzemní Praze", jež líčí ve formě dobrodružného romaneta z konce světové války drasticky všechny netušené hrůzy i krásy, těžce dostupných, děsivých hlubin Prahy nejtemnější, pražského "dna" a podsvětí, skrytého daleko pod povrchem ulic i náměstí naší metropole, příšerných propastí, stok, roklí, katakomb, hrobek, sklepení i chodeb nestvůrného labyrintu - Prahy podzemní !

Že nejsem zbabělcem a člověkem bledé bázně, dokázal jsem stokrát v životě za katastrof, které by i nesrdnatější srdce děsem ochromily, a kdy já chladně čelil hrozící záhubě!

Již jako mladý reportér pražského žurnálu, jak starší čtenářstvo jistě ví, nestrachoval jsem se žádných nebezpečí, ani krkolomných dobrodružství, když šlo třeba jen o získání sensačního referátu, jak to opěvoval básník Xaver Menhart Litoměřický ve svých "Epigramech", vydaných M. Knappem v Karlíně:

Panu Karlu Kuklovi,

odvážnému zpravodaji!

Balonem on dá se v let,

neb se spouští do šachet,

mrtvé z ohně vynášet…

Senzace by získal v ráz,

nedbá, zláme-li si vaz !