Všechny objekty mají nejdříve vstupní část – chodbu klesající z úrovně terénu do nadmořské výšky v rozmezí 318 – 321 m.n.m. Tato část je shodně vyzděna kamennou obezdívkou a kamennou valenou klenbou z pískovcových kvádříků z narůžovělého pevného křemitého pískovce. Provedení obezdívky i skladba materiálu nasvědčuje na stejnou dobu a stejného stavebníka.

Později, když bylo přistoupeno k úpravě důlního díla na sklep, bylo provedeno vyztužení stěn a stropu vyzdívkou klenebních pasů v ústí rozrážek do hlavní chodby a v hlavní chodbě klenebními pasy rozepřenými do stěn.

Zadní část chodby u čelby zůstala bez jakékoliv vyzdívky. Uprostřed čelby je vytesán malý výklenek na hornický kahan. Vlevo nahoru od něho je současný měřičský bod.

A zde, asi 2 m před čelbou vlevo je do stropu dovrchní vrt z doby, kdy tato prostora měla za války sloužit jako protiletecký kryt. Vrt vedl až na povrch a sloužil k větrání podzemního objektu.

Dochovaný nápis “1829” vpravo na stěně u čelby, patrně byl ještě doplněn textem na odlomené části stěny pod letopočtem. V období let 1820 až 1880 byla v Podbořanech prováděna podzemní těžba na kaolín.

Stabilitu stropu udržují místy vyzděné klenební pasy, rozepřené do stěn chodby.

II.objekt

Vstup II. objektu má stejným způsobem provedenu kamennou klenbu jako objekt I. i další a je zřejmé, že byl vyzdíván stejným způsobem, ve stejném období a pravděpodobně i stejnou firmou.

Úklonný vstupní úsek je v bocích obezděn kamenným zdivem z různorodého materiálu (kameny z vyvřelých hornin, pískovce, křemence, místy i cihla). Od tohoto místa bude vyzdívka stěn již ojedinělá.

Celý objekt tvoří jedna hlavní chodba s četnými rozrážkami. Tam, kde byla klenba stropu a profil chodby z původního profilu důlního díla, přizpůsobena do obdélníkového profilu při úpravě na kryt, po odehnití výdřevy, dochází k řícení stropů a tvorbě přirozené klenby. Zde je do poloviny zavalený profil chodby.

Pozůstatky výdřevy jsou živnou půdou pro dřevokazné houby, které potom prorůstají i do stěn a stropu, kde napadají do chodby pronikající kořeny stromů.

V tomto místě je patrno dodatečné upravení profilu chodby při použití na kryt. Uložení vrstev je zde prakticky vodorovné a podbořanské arkózové zkaolinizované pískovce se snadno drolí. Strop opadává a klenba se přirozeně zaklenuje.

Na tomto snímku je patrno vodorovné uložení vrstev pískovce, jak se s ním setkáváme i v dalších objektech.

III. objekt

Do III. objektu se vstupuje přes krytové dveře z kotelny MÚ Podbořany. Projdete několik metrů a jste u prvé odbočky vpravo (pohled zpět ku vchodu)

Prostora pokračuje hlavní chodbou s odbočkami. Těsně před futry z červenohnědého pískovce odbočuje vpravo chodba, která vede k závalu.

Tato chodba, celá obezděná kamenným zdivem, místy s cihlami, klenbou z cihel i křemitého růžového pískovce, vede k závalu, přes který jsme pronikli do II. objektu. V obou stěnách má několik výklenků. Před závalem odbočuje vlevo další chodba.

Tak vypadal zával v době našeho příchodu, než jsme jej prokopali do II. objektu.

Vlevo před závalem odbočující chodba na svém konci je nejhlouběji položeným místem podzemí pod povrchem – 9 m. V chodbě je místy nakupena ztrouchnivělá výdřeva na počvě.

Vrátili jsme se zpět a postupujeme hlavní chodbou do největší podzemní prostory. Jsme v místech, kde dochází k čerstvému řícení. Částečný zával je ve vstupu do největší prostory.

Tady jsme již uvnitř za částečným závalem.

Prostora byla upravena z bývalé dobývky na pivovarský sklep. Délka přes 7 m, šířka přes 3,5 m a výška 2,9 – 3,6 m. Cihelná klenutá obezdívka s několika zpevňujícími klenebními pasy.

V době, kdy byla prostora upravena na kryt, byla ještě prohlubována počva z pískovce a prostor vyztužen výdřevou. Po výdřevě zbyly pouze ztrouchnivělé zbytky, které tvoří hnědou vrstvu na dně

Velká prostora přechází do krátké, vpravo se lomící chodby, která vzápětí končí závalem přes celý profil chodby. Za tímto závalem se má nalézat ještě několik metrů chodeb.

IV. objekt

Opět se dostáváme vstupní ukloněnou části do úrovně těžených vrstev. V první pravé odbočce nás upoutají masivní “I” profily, na kterých sedí základ povrchové stavby, který se dostal do podzemí a stavebník použil tohoto řešení, než aby se spokojil s menší plochou stavby.

Zase se jedná o hlavní chodbu, ze které jsou do obou stran rozrážky, sledující dobývané vrstvy. Jedná se o druhou odbočku na levé straně od vchodu

Na pravé stěně třetí levé odbočky je dochován plastický relief “Klement E. 1862”, který nám datuje stáří důlního díla. Tímto způsobem byla důlní díla i značena.

Největší prostora je obezděna kamenným zdivem z opracovaného kamene a přechází do závěrečného úseku - štoly bez vyzdívky, vyražené bílých až šedobílých pískovcích

Koncová čelba hlavní chodby je 38,7 m od vchodu

VIII. objekt

Vstup do VIII. objektu je na opačném konci Bílého kopce, než ty předchozí. Jeho provedení obdobné. Obezdívka z kamenného zdiva v ukloněné části.

V tomto místě bylo vytěženo nejvíce podbořanských arkózových pískovců z celého objektu. Pozemek je v indikační skice označen jako důlní pracoviště. Prostora zde dosahuje výšky až 4 m. Chodbou je proloženo PVC potrubí kanalizační přípojky, která je provedena velice neodborně a v rozporu se všemi normami.

Tak vypadá kamenný dveřní rám po působení tlaků prosedávajícího nadloží. Poruchu zřejmě inicioval svislý vrt pro kanalizační přípojku výše položeného domu.

Tady pronikl do prostory z povrchu několik metrů hluboký vrt pro kanalizační přípojku. Vrtem byla silně narušena stabilita nadloží. Dalším pohybem nadloží dojde k porušení kanalizačního potrubí, následnému promáčení nadloží a zřícení.

Potrubí kanalizační přípojky je položeno na “rozepřený” lešenářských trubkách (báli jsme se o ně zavadit, aby se na nás tento dubiosní hovnovod nezřítil) a k trubkám je potrubí přivázáno provázkem, který již trouchniví.

Vodorovně uložené vrstvy kaolinizovaných světle šedých až bílých pískovců o mocnosti 10, 15 až 20 cm jsou vzájemně odděleny jasně bílými pásky čistého kaolínu cca 5 mm mocnými. Právě tyto vrstvy byly těženy pro získávání kaolínu.

Koncová část hlavní chodby VIII. objektu je dochována, tak jak byla vyražena. Pouze stěny jsou hladce ohlazeny a na dně na některých místech je drobná opadávka.

Domníváme se, že k ohlazení stěn došlo v těch místech, kam byl ukládán led. Ohlazení nastalo otěrem ledových bloků o stěny v těch částech podzemí, které byly využívány později jako chladírenské sklepy.